Streptococcus uberis

Sektor Strep (streptokoky) - malé tmavěmodré kolonie, číslo 1

Po utlumení výskytu bakterií Streptococcus agalactiae a Staphylococcus aureus v chovu je Streptococcus uberis nejčastější původce mastitid dojnic. Zánět mléčné žlázy má zpravidla plíživý rozvoj, komplikovanou léčbu a časté opakované infekce. Streptococcus uberis má schopnost napadat postupně čtvrti mléčné žlázy jednu po druhé a často tak vidíme  infekci v různých stádiích rozvoje ve více čtvrtích najednou. V minulosti byl Streptococcus uberis považován za tzv. původce z prostředí (environmentálního), který způsobuje převážně subklinické mastitidy chronického charakteru.

Dle současného náhledu existuje více kmenů těchto streptokoků šířících se kontaktem, a v roce 1990 byl rovněž rozlišen nový druh Streptococcus parauberis, který je agresívnější, má schopnost destruovat tkáň vemene a má vyšší rezistenci vůči antibiotikům. 

K nárůstu počtu mastitid způsobených bakterií Streptococcus uberis dochází vlivem více faktorů: nedostatečná hygiena, stres, snížení funkcí imunitního systému. A také v případech, kdy je v chovu provedena depistáž původců mastitid, terapie je nastavena "jednotně" dle nejzávažnějšího patogena (např. Staphylococcus aureus akutní mastitida...), je zaveden léčebný protokol na stafylokoka, který jako původní dominantní patogen ustupuje, Streptococcus uberis přežívá, šíří se ve stádě a nastává čas výskytu vysokého počtu opakujících se (tzv.rekurentních) mastitid.