Streptococcus uberis

Po utlumení výskytu bakterií Streptococcus agalactiae a Staphylococcus aureus v chovu je Streptococcus uberis nejčastější původce mastitid dojnic. Zánět mléčné žlázy má zpravidla plíživý rozvoj, komplikovanou léčbu a časté opakované infekce. Streptococcus uberis má schopnost napadat postupně čtvrti mléčné žlázy jednu po druhé a často je vidět  infekce v různých stádiích rozvoje ve více čtvrtích najednou. Některé kmeny Streptococcus uberis jsou považovány za tzv. původce z prostředí (environmentálního), který způsobuje převážně subklinické mastitidy chronického charakteru.

Dle současného náhledu existuje více kmenů těchto streptokoků šířících se kontaktem, a v roce 1990 byl rovněž rozlišen nový druh Streptococcus parauberis, který je agresívnější, má schopnost destruovat tkáň vemene a má vyšší rezistenci vůči antibiotikům. 

K nárůstu počtu mastitid způsobených bakterií Streptococcus uberis dochází vlivem více faktorů: nedostatečná hygiena, stres, snížená funkce imunitního systému. Streptococcus uberis ve stádě často způsobuje vysoký počet opakujících se (tzv. rekurentních) mastitid.